Hudba: P. Kužvart
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Bzum, bzum, tralala,
tralala, bzum, bzum.
Bzum, bzum, tralala,
nekrm vínem komára,
bzum, bzum, tralala,
tralala, bzum, bzum.
Chceš-li, aby komáři
měli úsměv na tváři,
přines jim pár krve kapek,
ať na světě není zmatek.
Bzum, bzum, tralala,
tralala, bzum, bzum.
Bzum, bzum, tralala,
tralala, bzum, bzum.
Bzum, bzum, tralala,
komáři už odmala
když je krev nablízku,
házejí se do gala.
Řekněme to na rovinu,
komár neholduje vínu,
raduje se teprve,
když je něco od krve.
Máme totiž podezření,
že komáři neocení
nic, než drobné krvácení.
Tak nenuťte plavat ptáky,
anebo lítat ryby,
nekupujte babičkám kopačáky,
nedělejte tyhle chyby.
Komár, to je zvláštní zjev,
místo vína má rád krev.
Na světě je spousta cest,
každému, co jeho jest!
Hudba: M. Malátný
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Řeknem si to na férovku:
s láskou nejde hrát na schovku,
s láskou je to jinačí,
mlčení jí nestačí.
Potřebuje slyšet slova.
A ne jednou, zas a znova.
Chce to slyšet zleva, zprava,
že je jediná a pravá.
Řeknem si to na rovinu:
buďme ženou, mužem činu,
neskrývejme svoje city,
je to strašně důležitý.
Když měsíc rozlije
světlo své po kraji,
ti, co se milují,
tak si to říkají.
A když slunce vyjde,
měsíc se jde schovat,
ti, co se milují,
nepřestávají
v tom pokračovat.
Řeknem si to na rovinu:
buďme ženou, mužem činu,
neskrývejme svoje city,
je to strašně důležitý.
Hudba: M. Malátný
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Chovejme se k sobě hezky,
chovejme se k sobě hezky,
pokud možno rok celý,
padesát dva pondělí,
úterý a střed a čtvrtků,
pátků, sobot a nedělí.
Hezké chování nás zocelí.
Přidejte úsměv, chcete-li.
Celková diagnóza zní:
svět je stále
jedno z nejlepších míst
k narození.
Celková diagnóza zní:
svět je báječné místo,
báječné místo
k narození.
Hudba: O. Škoch
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Pojďme to vzít ze široka,
žila holka modrooká,
chtěla trochu svobody,
jen tak sedět u vody,
nohy cákat, lelky chytat,
pouštět si lodičky.
Všichni křičí:
to tě zničí,
nastydneš se,
utopíš se,
sežerou tě rybičky!
Tohle není fáma,
kule, prach a broky!
Žijou mezi náma
holky modrooký.
Jsou to holky umanutý,
ty se vody nebojí,
kam budou chtít,
tam si sednou,
a když ne,
tak postojí.
Tohle není fáma,
kule, prach a broky!
Žijou mezi náma
holky modrooký.
Jsou to holky tvrdohlavý,
ty se vody neštítí,
dělají si, co je baví,
my jsme svědci očití.
Hudba: M. Malátný
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
I když slunečnice každým dnem
otáčí svou hlavu za sluncem,
ani slunce není středem světa,
ani kolem něj se všechno netočí.
Je jak strýc, o němž říkávala teta:
jenom čas ho ochočí.
Kdo si chce vyskakovat,
ať si klidně vyskočí.
Kolem nikoho z nás
se vesmír netočí.
Proč maj kočky 9 životů
a berušky 7 teček?
Proč, když jsem nejvíc šťastný,
chce se mi někdy brečet?
Proč maj kočky 9 životů,
proč jeden náš rok je 7 psích?
Proč, když je mi nejvíc do pláče,
někdy přemůže mě smích?
Ani ty nebo já nejsme středem světa.
Sedíme na kolotoči.
Kdo si chce vyskakovat,
ať klidně vyskočí.
Kolem nikoho z nás
se vesmír netočí.
I když slunečnice každým dnem
otáčí svou hlavu za sluncem,
ani slunce není středem světa,
ani kolem něj se všechno netočí.
Je jak strýc, o němž říkávala teta:
jenom čas ho ochočí.
Kdo si chce vyskakovat,
ať si klidně vyskočí.
Kolem nikoho z nás
se vesmír netočí.
Hudba: P. Kužvart
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Běží liška k Táboru,
nese pytel zázvoru,
jenomže před Táborem
škobrtla s tím zázvorem.
Liška letí, zázvor letí,
zázvor letí, liška letí,
liška letí, zázvor letí,
zkrátka horor, milé děti!
Situace zjevně těžká,
liška ovšem potká ježka
a s ním pana zajíce
a tahleta trojice
společnými silami
vrátí zázvor do pytle,
i když je to ulítlé,
nehoda je za námi.
Už je zázvor zpátky v pytli,
za ruce se všichni chytli
a společně k Táboru
táhnou pytel zázvoru.
A svorně tlapkami šesti
tam v Táboře na náměstí
vaří čaj pro kolemjdoucí.
Naše píseň už je v koncích…
Uzavřem to čtyřmi slovy:
ať žije čaj zázvorový!
Hudba: M. Malátný
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Kdybych nebyl doktorem,
chtěl bych být kominíkem,
toulat se po střechách
a bůhví jakým trikem
nosit lidem štěstí,
když si sáhnou na knoflík.
Ach, být tak kominík!
Proč si to neříci,
vyměnil bych bílý plášť
za černý mundůr
s bílou čepicí,
nosil bych štěstí,
holkám zvlášť…
Ach, být tak kominík!
Nejradši bych vrátil
průkazku Lékařské komory
a hurá na střechu,
závratím navzdory,
ve stínu komínu
na splíny vakcínu
bych vyvinul.
Já, milovník střech,
mám nebetyčný pech,
každou noc totiž zdá se mi,
že mám ordinaci v přízemí.
Klidně se stetoskopu vzdám
i pilulek a teploměru,
na to vám přísahám,
kdybych byl kominík.
Nejradši bych vrátil
průkazku Lékařské komory
a hurá na střechu,
závratím navzdory,
ve stínu komínu
na splíny vakcínu
bych vyvinul.
Hudba: M. Malátný
Text: M. Malátný, T. Roreček
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Už i v Tichomoří
vánoční stromky hoří.
Je to jako lavina,
co valí se už od října.
Snad k nám zas přijede teta,
ta z Novýho světa,
co vždycky na letišti
zapomene dárky,
smutky se o ni tříští
a má smích cirkulárky.
Máma se těší, až přijede snacha,
která už ve dveřích směje se CHACHA!,
že opět setká se se svojí neteří,
kterou uvidí zase až napřesrok,
s tou co u stolu se štědrou večeří
smává se docela jako cvok.
Ať padá sníh
nebo klouže bláto,
vánoce celkem vzato
stojí za to.
Však pravdu mají
slova proroka,
ještě že jsou
jen jednou do roka.
Ať se zas s novou tetou
objeví strejda Slávek,
mistr měkkých dárků,
lichotek a ochutnávek.
Vlastně se nejvíc těším
už chvíli po půlnoci,
že za rok se zas sejdem,
my šílenci a cvoci,
aspoň o Vánocích.
Ať padá sníh
nebo klouže bláto,
vánoce celkem vzato
stojí za to.
Však pravdu mají
slova proroka,
ještě že jsou
jen jednou do roka.
Hudba: M. Malátný
Text: M. Malátný, T. Roreček
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Nechoďte děti po silnici,
skončíte jak dva myslivci,
kteří, abychom byli adresní,
neměli prvky reflexní.
Škoda, že ti myslivci
tam za naší vesnicí
hned, jak cesta dovolí,
nezahnuli do polí.
Kdyby sešli z okresky,
neskončili nehezky
a zbylo by po nich víc,
než smutný panenky
a pár brokovnic.
Z toho plyne poučení:
Aby dál byl světem svět,
panenky patří na parket
a myslivci na posed.
Jako lékař bych to neměl říkat,
ale – na to vemte jed!
Hudba: M. Malátný
Text: T. Roreček, M. Malátný
Interpret: Chinaski (Písničky doktora Notičky)
Změnil se svět,
mám jiný sny a fáro,
však stejně jako dřív
já miluji vás, Kláro.
Jak praví klasik,
co je mi po jméně?
Růže, zvána jinak,
voněla by stejně.
Ta hranice je, Kláro, tenká.
Toužil bych po vás,
i kdybyste byla Magda
nebo Lenka.
Od rána do večera,
od večera do rána,
i kdybyste byla Marie
nebo Zuzana.
Bez vás bych ztratil zájem
o tuhle planetu.
Miloval bych vás
i jako Markétu.
Co je mi po jméně?
Jména jsou všeliká.
Miloval bych vás,
i kdybyste byla Jitka,
Soňa, Šárka, Petra
nebo Monika.
Aby nedošlo k omylu:
jste pro mě jediná
v dohledném vesmíru.
Dokud bude má ordinace stát,
budu vás, Kláro, milovat.
A aby opravdu nedošlo k omylu,
slibuju – nebudu tlačit na pilu!
Hudba: M. Malátný
Text: P. Grohman, M. Malátný, T. Roreček
Nesu vám dopis
do poštovní schránky.
Takovej dopis,
co má razítko a známky.
Zkuste se položit
do jeho řádků,
pomalu číst,
jak se má ta anebo ten…
A pak ho dát
k ostatním na hromádku
a převázat ji špagátem.
Takovej dopis
má háčky a čárky,
zblízka je zmuchlanej,
protože přišel z dálky.
Spolu s ním házím
tuhle píseň
do vaší schránky.
